PROCHÁZKA 3

Žižkov - nejstarší městská část, kde na nepatrném prostoru čítajícím několik málo úzkých uliček a domků těsně nalepených na sebe žila početná komunita velmi chudých a strádajících lidí. V každé chalupě žily dvě i tři rodiny a ručně vyráběly hřebíky a cvočky do bot. Úmorná práce u kovadlinky trvala i 14 hodin denně, a přesto výdělky sotva stačily na uhájení holého živobytí. V19. století zásobovala cvočkařská výroba i okolní země. S n v tomto oboru klesala poptávka po hořovických cvočcích, a tak mnozí řemeslníci přicházeli o práci a v kraji zavládla chudoba, o čemž pojednává i Nerudův fejeton "Výlet do kraje bídy". Starý Žižkov postupně zaniká, ale uličky a malé domky zde ještě najdete a stojí za to tuto část Hořovic projít a představit si život tehdejších lidí. Do srdce Žižkova a jeho zákoutí vás přivedou žižkovské schody.

Červený potok Název se odvozuje zpravidla od načervenalé barvy, kterou míval potok díky vysokému obsahu železa. Souviselo to patrně s těžbou železné rudy na Jedové hoře nad dnešní Záskalskou přehradou, u obce Neřežín.

Pramení v CHKO Brdy poblíž míst obecně známých jako "Jordán". Pod Neřežínem napájí vodní nádrž Záskalská, protéká vsí Mrtník a napájí rybníky Dráteník a Červený. V městysu Komárov se do něj vlévají potoky Jalový a Rohlovský. Pokračuje dále do Hořovic, Praskoles a Bavoryně. Před Zdicemi se do Červeného potoka vlévá Stroupínský potok. Za městem, v úrovni kopce Knihov, se potok vlévá do Litavky. Na starších mapách se může rovněž vyskytovat název "Hořovický potok".

Náhon Historická vodní stavba, dlouhá 7 kilometrů. Vznikl z vůle průmyslníků, kteří využívali jeho energii a a starali se o něj. Dílo s vydatnou vodotečí, roztáčející celou řadu mlýnských kol, pil a hamrů, dnes skomírá a na první pohled je doslova v žalostném stavu. Zaslouží si zachránit a aspoň zčásti obnovit.

Je nesporné, že náhon byl důmyslným a geniálním vodním dílem našich předků a pro svoji účelnost a originalitu také dokladem jejich technické dovednosti. Bohužel jen on sám ví, kdo a kdy ho vybudoval, a toto tajemství si nechává už po staletí pouze pro sebe.

Od svého počátku na Vystrkově protéká lukami mezi komárovskou silnicí a železniční tratí až k Weberovu mlýnu. Po nábřeží podél Červeného potoka skrytý pod zástavbou a zahradami pokračuje k sokolovně a znovu se ukrývá za tovární budovy bývalého ČKD. Náhon napájel řadu menších rybníků a nyní dospěl až k Lázeňskému rybníku. Náhon přechází na druhou stranu Tyršovy ulice a setkává se zde s historickým hořovickým pivovarem. Pokračuje do předposledního rybníka mlynáře Nového, který se dříve využíval jako koupaliště. Náhon pokračuje v těsném sousedství Červeného potoka až k poslednímu rybníku Valcverk. Zde náhon svou pouť končí a vrací se do rodné vodoteče - do Červeného potoka.

Podle jakého řemesla se jmenuje jedna z žižkovských uliček?

Kdo byl Hynek Šlosar, kde najdete pamětní desku?

Jak se unikátní (a bohužel) zanedbaný náhon jmenuje? 

Renata Babelová 
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma!