PROCHÁZKA 4

Starý zámek Hořovice - stojí ve městě Hořovice na dohled od nového zámku na stráni nad Červeným potokem. Trojkřídlou jednopatrovou budovu s kamennou zdí obepíná zámecký areál se zahradou. Na místě zámku původně stála gotická tvrz či hrad ze 13. století postavený Žirotíny, na konci 14. století už byl v majetku krále Václava IV. Na konci 15. století pak došlo k jeho přestavbě na zámek. Z této přestavby se do současnosti dochovaly zbytky ostění portálů ve sklepě. V roce 1525 se majiteli stali páni z Říčan. Později jej zdědil hraběcí rod pánů z Vrbna, kteří nechali postavit nový zámek a starý byl využíván úředníky. V roce 1929 jej prodal hrabě Jindřich ze Šaumburgu, poslední šlechtický majitel zámku, státu. V současné době zámek vlastní město Hořovice.

Nový zámek Hořovice - dříve se vcházelo do zámku přes francouzsko-anglický park Sluneční bránou. Dnešní zámek vznikl ke konci 17. století. Více než sto šedesát let, až do roku 1852, patřil Vrbnům z Bruntálu. Přesné datum výstavby a přestavby nelze doložit, protože poslední majitel panství Domink Vrbna nechal v roce 1852 zničit celý rodinný archiv. Až do roku 1945 tady pak sídlil rod Hanau-Schaumburgů, kteří zámek spravovali z Kasselu. Poslední ránu mu zasadila válka. Na zámku fungovala nemocnice, ale pak jej obsadili Rusové. Z této doby se pohřešuje mnoho historických cenných předmětů. V 80. letech proběhla generální rekonstrukce značně poškozeného zámku a opravy probíhají dodnes.

Zámecký park - byl navržen ve francouzském stylu podle projektu Johana Ferdinanda Schora - květinová výzdoba, terasy, na hlavní osu navazují cesty vedlejší se živými ploty, uprostřed bazén. Kolem roku 1800 došlo k citlivé úpravě na park přírodně krajinářský. Po roce 1945 se stal park veřejně přístupný a přestal se udržovat. Z časů minulých najdete v parku umělou jeskyni a poněkud mladší sochu kurfiřta Friedericha Wilhelma z Hanau. Od roku 1992 prochází zámecký park úspěšnou revitalizací. Zámek a park nyní spravuje Národní památkový ústav.

Osu parku tvoří dlouhá lipová alej, zakončená pozdně barokní Sluneční bránou zasazenou do pilířů nesoucích sochy z dílny Matyáše Bernarda Brauna. Bránou se procházelo do volné přírody, dále Knížecí cestou až do blízkého lesoparku Bažantnice. Lesoparkem protéká potok Tihava.

Socha "Obětovaný" je dílo secesního sochaře Františka Bílka. Původně byla zamýšlena jako pomník československým legionářům v Irkutsku. K realizaci však nedošlo a o sochu zájem projevily Hořovice. Socha měla být původně odlita z roztavených dělových hlavní, ovšem kvůli technickým potížím bylo od tohoto návrhu upuštěno. Bílek vytesal sochu do kamene a architekt Čeněk Vořech k ní vyrobil podstavec, který má symbolizovat šlehající plamen. Socha byla odhalena 10. září 1922 v jižní části Palackého náměstí. Poté, co na náměstí vyrostla funkcionalistická budova dnešního městského úřadu, byla socha přestěhována na nový podstavec a nové místo, kde stojí dodnes. Do jeho základu byla uložena schránka se jmény padlých občanů v I. světové válce - tzv. Měděná kniha. Tato je k vidění v Muzeu Hořovicka.

Kašna ze žehrovického pískovce stávala od r. 1678 na Koňském trhu - dnešním Václavském náměstí v Praze. Při zřizování koňské dráhy musela ustoupit dopravnímu ruchu a byla prodána do sousedního Žebráku, a pak definitivně přemístěna do Hořovic. Na Palackého náměstí pak stála plných osmdesát roků. S celkovou přestavbou náměstí byla rozebrána a více než deset roků se díly povalovaly a zarůstaly v kopřivách na nádvoří zámku. Znovu pak byla postavena před zámkem až v roce 1986.

Kolik paprsků má slunce na bráně?

Jaké písmeno má půdorys tvaru zámku?

Socha je muž nebo žena? 

Renata Babelová 
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma!